Socha “Na stráž!” Autor: Ak. soch. Josef Mařatka

Pomník byl v roce 1931 věnován padlým z první světové války. Zpodobňuje vojáka v uniformě francouzského legionáře a jeho osud se stal za okupace a druhé světové války podobným osudu města i celé naší země. Byl totiž stržen a zakopán. Krátce po skončení války byl vyzvednut, aby zaujal své původní místo.

Josef Mařatka
(21. 5. 1874 – 20. 4. 1937)
Český sochař. Syn obuvníka Viléma Mařatky. V letech 1889–1896 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Celdy Kloučka, následně pak, do roku 1899, u Josefa Václava Myslbeka, se kterým přešel do nově zřízeného ateliéru sochařství na pražské Akademii výtvarných umění. V roce 1900 získal za sochu Ledaři na Vltavě Hlávkovo stipendium a odjel do Paříže, kde do roku 1904 pracoval v ateliéru Auguste Rodina jako jeho asistent. V roce 1902 uspořádal v Praze výstavu jeho díla. V letech 1908–1909 opět pobýval v Paříži a se Stanislavem Suchardou podnikl studijní cestu po francouzských katedrálách.

Více se o J. Mařatkovi dozvíte ZDE

Bronzová busta Ferdinanda rytíře z Fiscali,  Autor: neznámý
Bustu vyrobila firma Jan Cingroš v Plzni

Busta dlouholetého ředitele již zmíněné lesnické školy. Instalována byla v říjnu roku 1926. Pomník je sestaven ze žulového hlazeného piedestalu a kovového poprsí. Zbudován byl z fondu, založeného při tehdejší České lesnické jednotě, hlavní zásluhou předsedy JUDra. Bedřicha Schwarzenberga a komorního ředitele Jana Leibuse. Žáci školy se o park starali až do zániku školy.

Ferdinand Fiscali
(1. 6. 1827 – 10. 11. 1907)
lesnický odborník a středoškolský pedagog působící v Čechách a na Moravě. V roce 1866 nastoupil na místo ředitele lesnické školy v Bělé pod Bezdězem. Tady působil až do odchodu na odpočinek v roce 1894. Od roku 1871 zastával Fiscali místo vrchního lesního rady Valdštejnského panství a získal zde tituly lesního a vrchního lesního rady. V Bělé se také zapojil do společenského života: působil v obecním i okresním zastupitelstvu a předsedal mj. Spolku pro zřízení opatrovny, za což byl jmenován čestným občanem města. Byl rovněž dobrodincem bělské klášterní školy.

Více o F. Fiscalim se dozvíte ZDE

 

Pamětní deska K. H. Máchovi, Autor: nezjištěn 
Desku vyrobil J. W. Schwarz

Jižním směrem od kašny nalezneme pamětní desku věnovanou našemu význačnému romantickému básníkovi K. H. Máchovi, který si Bezděz a kraj kolem něj velmi oblíbil. Deska je umístěna symbolicky na zídce, připomínající stěny hradu Bezděz, kde bylo její původní místo. I ona má svoji historii, neboť záhy po okupaci naší země byla stržena a dlouho se o její existenci nevědělo. Po jejím objevení byla na podnět Miloslava Dismana, bělského rodáka a zakladatele Dismanova rozhlasového dětského sboru, umístěna na náměstí a stala se výrazem obdivu k velkému básníkovi.

Pamětní deska Emanuela Purkyně, Autor: nezjištěn
Pomník odhalen  24. 9. 1950 Spolkem přátel musea v Bělé pod Bezdězem.
Projev F. Zuman

Emanuel Purkyně
(17. 12. 1831 – 23. 5. 1882)
český botanik, meteorolog a středoškolský profesor. Narodil se ve Vratislavi jako syn Jana Evangelisty Purkyně působícího v té době na vratislavské univerzitě; v roce 1835 mu zemřela matka a otec vychovával syny Emanuela a Karla sám.

Roku 1861 byl povolán coby středoškolský profesor na Českou lesnickou školu (Böhmische Forstschule) v Bělé pod Bezdězem, kde založil arboretum se třemi sty druhy stromů a keřů a botanickou zahradu se stejným počtem bylin.

Roku 1878 dal podnět Českému lesnickému spolku pro zbudování dešťoměrné sítě v Čechách s lesnickou školou v Bělé jako centrálním ústavem, a sám zpracovával a zveřejňoval výsledky měření ze 740 (z jeho iniciativy zbudovaných) měřících stanic. Lesnický spolek odmítl tuto činnost honorovat. Dopis kritizující předsedu Lesnické jednoty knížete Schwarzenberga se dostal do knížecích rukou, a ten dal z pozice člena představenstva Lesnického školského spolku Emanuela Purkyně penzionovat. K tomu se Purkyně neopidařiulo získat připojily místo profesora přírodních věd na české univerzitě v Praze a tak v roce 1882 skočil svůj život. Více o osobě Emanuela Pyrkyně naleznete ZDE

Deska Vladimíru Holanovi, nezjištěn, umístěna 1995

Na náměstí se nachází i pamětní desky umístěné na domech. Přímo na budově Městský kulturních zařízení č.p. 140, na Masarykově náměstí je umístěna (vpravo do vchodu do knihovny) deska věnovaná básníkovi Vladimíru Holanovi. 

Vladimír Holan
(16. 9. 1905 – 31. 3. 1980)
jeden z nejvýznamnějších českých básníků a překladatelů 20. století. Autor intelektuálně náročné reflexivní a meditativní poezie osobitých imaginativních obrazů, nezřídka používající vlastní jazykové novotvary.

Ve svých šesti letech se s rodiči odstěhoval do Bělé pod Bezdězem. Tady mu při tragické nehodě zemřel bratr…

Více o Vlad. Holanovi se dozvíte ZDE

Desku Karlu Tieftrunkovi,
pořídila Muzejní rada bývalého okresu bělského a odhalila ji při příležitosti oslav 10. výročí otevření Okresního muzea v Bělé pod Bezdězem, v neděli 30. září 1923. 

Naleznete ji cestou k radnici. Je umístěna na štítu domu č.p. 138 nad podloubím. Prohlédnout si ji můžete z vozovky nebo z parku (dalekohledem).  U nás na webu si ji můžete prohlédnout klidu a v bezpečí.

Karel Tieftrunk
(31. 10. 1829 – 2. 12. 1897)
byl středoškolský profesor, aktivní člen českých kulturních organizací, autor učebnic a odborných textů v oblasti jazykovědy a historie. Narodil se v Bělé pod Bezdězem a zemřel v Kutné Hoře. Více o něm ZDE

Projdeme-li okolo radnice, tak v druhé polovině této strany náměstí naleznete na domě č. p. 84 desku věnovanou místnímu rodákovi, rozhlasovému pracovníkovi a zakladateli Dismanova rozhlasového dětského souboru – DRDS, panu Miloslavu Dismanovi. Deska byla umístěna u příležitosti oslav stého výročí narození pana Dismana dne 24. 4. 2004. Desku odhalil generální ředitel rozhlasu pan Václav Kasík. 

Zde naleznete fotografie z celého dne oslav, včetně odhalení desky. 

Miloslav Disman
( 27. 4. 1904 – 21. 4. 1981 byl divadelní a rozhlasový režisér, dramaturg a pedagog. V roce 1931 založil rozhlasový dětský soubor. Spisovatel Vladislav Vančura jej pojmenoval Dismanův rozhlasový dětský soubor (DRDS). Disman však za oficiální datum vzniku souboru později označil 15.9.1935. Soubor se stal stálým externím spolupracovníkem rozhlasu. Členy DRDS byli např.: Josef Vinklář (od r.1942), Jiří Horčička (od r.1937), Jiří Vala, Jana Hlaváčová, Alena Vránová, Václav Postránecký, Eva Klepáčová, Zdeněk Borovec, Pavel Kohout, Marek Eben a další… 

Více informací o M. Dismanovi ZDE

Dalším slavným rodákem našeho města je herec Václav Trégl. Na domě č.p. 30 byla odhalena při prvním setkání rodáků a přátel Bělé pod Bezdězem v roce 2000 pamětní deska, tomuto českému herci. Dům na kterém je umístěna patřil rodičům Václava Trégla. Na Tréglovu počest se do roku 2003 pořádá v  měsíci listopadu festival amatérských souborů Tréglova Bělá.

Václav Trégl
(10. 12. 1902 – 11. 2. 1979)
Český herec a komik. Jednalo se o výrazného figurkáře, který za svůj život vytvořil množství menších či drobných filmových rolí, které uměl ztvárňovat mistrovsky a značně osobitě.

Více informací o Václavu Tréglovi naleznete ZDE.