Park na současném Masarykově náměstí vznikl mezi lety 1883-84, kdy proběhla základní výsadba provedená studenty (elévy) místní lesnické školy pod vedením profesora Viléma Salače. Jimi zadané dělení plochy na park francouzský a arboretum je respektováno dodnes.
Prostor současného náměstí během historie vystřídal různé podoby od prašného a blátivého tržiště až po současnou podobu z roku 2010.
Jeho rozloha je …metrů m2 ( délka … a šířka… ) a patří tak k největším náměstím v Čechách. Rozměry je potvrzují význam, který mělo město dán do vínku. Historie sice rozhodla jinak, ale i tak z původních velkorysých plánů zůstal budoucím pokolením alepoň velkorysý prostor.
V parku je umístěna řada socha a pamětních desek, které uvádíme zde. Samostatnou kapitolou jsou pak vzácné stromy v arboretu, po rekonstrukci označené přímo v plenéru. Arboretu patří samostatná sekce.
Hlavní cesta, protíná park od jihu k severu a je po obou stranách obklopena mohutnými vzrostlými kaštany. Rozděluje park na dvě hlavní části protkané dalšími pěšinami.
V jeho středu stojí stavba typická pro lázeňská města – hudební pavilon, postavený z iniciativy Klubu rodáků a přátel Bělé v roce 1933. V krásných letních večerech se zde dodnes pořádají promenádní koncerty.
V horní části náměstí (blíže radnici) stojí socha od významného českého sochaře Josefa Mařatky, jako pomník padlých rodáků z Bělé pod Bezdězem. Jmenuje se “Na stráž!” a zpodobňuje vojáka-legionáře ve francouzské uniformě. Na instalaci plastiky spolupracoval Mařatka s architektem Pavlem Janákem. Samotné kamenosochařské práce provedli A. Pokorný a A. Ducháček.
Socha byla na náměstí umístěna v roce 1931 u příležitosti tehdejších úprav náměstí.
Na druhé straně, za pavilonem stojí morový sloup se sochou Panny Marie. Byl vystavěn v roce 1681 jako poděkování za odvrácení moru. Jeho donátorem byl Arnošt Josef hrabě z Valdštejna. Naposledy byl sloup restaurován v roce 2007 a v souvislosti s revitalizací náměstí a v roce 2012 byly obnoveny schodišťové stupně.
Nedaleko sloupu je umístněný Meteorologická altán. Památka na zakladatele moderní meteorologie Dr. Emanuela Purkyně. Roku 1864 byla na popud E. Purkyně při lesnické škole zřízena meteorologická stanice. Roku 1879 byla zřízena dešťoměrná (srážkoměrná) stanice (opět při lesnické škole). V roce 1903 profesor lesnické školy Adalbert (Vojtěch) Peřina (jeden ze zakladatelů parku) nechal zřídit šestiboký meteorologický sloup (stánek) na památku vědeckých zásluh Dr. Purkyně. Byly v něm přístroje udávající údaje o teplotě v °C a F, vlhkosti a tlaku vzduchu. Objekt stál původně ve středu parku na betonové podestě obklopen kovovým zábradlím.
Nedaleko památečního morového sloupu naleznete další významnou drobnou památku – kašnu ve stylu historismu. Zachovala se jako jediná z několika kašen rozmístěných po městě. Ty sloužily k zásobení města pitnou vodou, protože prameny se nacházejí v okolních údolích, obklopujících město ze tří stran.
Současná podoba parku vznikla při jeho poslední přestavbě, či oživení tohoto centrálního prostoru. Celá investiční akci byla výrazně podpořena z Evropských fondů a byla rozdělala na dvě etapy, které byly pomyslně rozděleny kaštanovou alejí. První započala v roce 2010 a bezprosrostředně na ni navazující druhá skončila v roce 2012.