Arboretum (lat. arbor = strom) je sbírka živých dřevin – dendrologická zahrada.
Když pánové profesoři a žáci lesnické školy v letech 1883-84 osazovali bělské náměstí, jistě netušili, že i po více jak stotřiceti letech bude respektováno jejich rozvržení na francouzský a anglický park.
V letech 2010–12 proběhla rekonstrukce náměstí, a součástí prací, které posunuly střed města do 21. století byly i drobné udržovací práce v části arboreta, chcete-li v anglickém parku.
Níže uvádíme dendrologickou mapku s vyznačením osazených dřevin. A pod ní naleznete jejich malý atlas. Po kliknutí na latinské jméno naleznete více informací o daném kultivaru na wikipedii.
Příjemnou procházku naším parkem…
obvykle mohutný, rychle rostoucí strom z čeledi vrbovitých, původní v české flóře. Vysazuje se též jako okrasná dřevina. Jméno druhu je odvozeno od zbarvení listů, které jsou světlejší než u většiny jiných druhů vrb
Někdy též uváděný jako modřín evropský, je statný jehličnatý strom z čeledi borovicovitých.
Někdy je užíván i název jeřáb obecný, je dřevina z čeledi růžovitých, která roste v převážné části mírného teplotního pásu Eurasie.
Malý strom až keř z čeledi mýdelníkovitých (Sapindaceae). Původní je ve světlých hájích teplých oblastí jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Do západní Evropy byl zaveden v roce 1759 a brzy se uplatnil i mimo botanické zahrady.
je statný opadavý listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnou vejčitou korunou, který může dorůstat výšky i přes 40 metrů. Jeho přirozený areál zahrnuje většinu Evropy, od jižní Itálie po Švédsko a od Portugalska po Turecko. Je jednou z nejvýznamnějších lesních dřevin v Evropě a dominantou přirozených středoevropských lesů od pahorkatin až do horských poloh. Má vysoce ceněné středně tvrdé a snadno štípatelné dřevo hnědé až narůžovělé barvy.
Na rozdíl od základního druhu je kultivar F.s. Purpurea charakteristický barvou listu, která je tmavě červenohnědá, přičemž listy jsou velké, lesklé a mělce zoubkaté. Je červenou variantou základního druhu, sadovnicky ceněn právě pro svou barvu.
je rostlina, opadavá dřevina z čeledi bobovitých, tvořící keře nebo malé stromy s hroznovitými květenstvími s žlutými květy. V ČR se pěstuje jako okrasná rostlina, ale pochází z oblasti jižní Evropy.
je většinou statný strom dorůstající výšky 30–40 metrů, případně i více; za méně příznivých podmínek může vyrůst i jako keř.
je druh stromu z čeledi bobovitých. V České republice je hojně vysazován v parcích. Vyskytuje se v různých kultivarech, trnitých i beztrnných. U trnitých forem jsou patrné velké rozvětvené trny. Na dřezovci jsou na podzim nápadné velké lusky, ty opadávají později než listy. Trnitá koruna poskytuje bezpečné útočiště drobným ptákům.
je druh hlohu mající původ v Evropě, severozápadní Africe a západní Asii. Vyskytuje se i v dalších částech světa, kde může být invazním druhem. Je tolerantní na půdu, ale preferuje vápnité a jílovité podloží. Hloh jednosemenný je význačným příbuzným, ale méně rozšířeným, hlohu obecného (C. laevigata). Je to rozkladitý keř až stromek z čeledi růžovitých (Rosaceae) dorůstající výšky až 12 metrů. Jako statný keř dorůstá výšky 2–6 metrů. Jedná se o výrazně světlomilnou a teplomilnou dřevinu. Obývá převážně slunné křoviny, světlé listnaté lesy, lesní okraje, skály, smíšené lesy a vyskytuje se také podél cest. Je hojný především v teplejších oblastech.
(Thuja plicata, syn.Thuja gigantea)
známý i jako zerav řasnatý nebo túje obrovská je vždyzelený jehličnatý strom z rodu zerav, jenž se vyskytuje na západě Severní Ameriky. Přestože je v angličtině obvykle nazýván cedrem, nepatří do rodu cedrů. Jedná se o provinční strom Britské Kolumbie a byl velice důležitý pro život indiánských kmenů severozápadního pobřeží Pacifiku.
nazývaný též kaštanovník jedlý (či lidově jedlý kaštan) je opadavý listnatý strom z čeledi bukovité.
je dvoudomá stálezelená jehličnatá dřevina z čeledi tisovitých. Je stínomilná, velmi pomalu rostoucí, vyskytuje se ve formě keře či relativně nízkého stromu. Jde o třetihorní relikt, v řadě zemí náleží mezi přísně chráněné druhy. Vyskytuje se převážně ve smíšených a suťových lesích v Evropě od Středomoří až po jižní Švédsko a Norsko, od Velké Británie až po Litvu, Lotyšsko a Estonsko, dále v Malé Asii a na Kavkaze. Je dřevinou mírného oceanického klimatu, vyhovují mu vlhčí, stinná až polostinná stanoviště s hlubší živnou půdou, která je dostatečně vlhká a provzdušněná. Podloží může být vápencové i silikátové. V Česku je ohroženým druhem (kategorie C3), zákonem zvláště chráněn je jako druh silně ohrožený.
je většinou statný strom dorůstající výšky 30–40 metrů, případně i více; za méně příznivých podmínek může vyrůst i jako keř. Zahradní kultivar jasanu ztepilého, který se od původního druhu liší dlouze převisajícími větvemi. Koruna je deštníkovitá, zřídka přesahující 10 m výšky, větve obloukovitě široce převisají.
je opadavý listnatý strom řadící se do čeledi Rosaceae – růžovité, rod Prunus. Byla vyšlechtěna v Anglii počátkem 20. století. Roste vzpřímeně do výšky 6-8 metrů a vytváří úzkou trychtýřovitou korunu, 2-4 metry v průměru. Listy jsou tmavě zelené, na podzim barví do oranžových a červených odstínů. Kvete v dubnu pohárkovitými, bílými květy, ale neplodí. Nejlépe prospívá na slunných stanovištích v kvalitních, dobře propustných půdách s dostatkem vláhy.
je statný strom z čeledi slézovitých. Český národní strom.
je opadavý listnatý strom. Vyrůstá do výšky až 20 metrů.
nebo též javor polní je strom, domácí téměř v celé Evropě s výjimkou Skandinávie. Roste jako keř, stromek či mohutný strom, a to hlavně na okrajích lesů a keřových porostů. Preferuje vápenitou půdu, ale prospívá i v půdě mírně kyselé.
(Platanus × acerifolia, syn. Platanus × hispanica)
je mohutný opadavý strom z čeledi platanovitých. Je často pěstovaný jako okrasný strom.
je opadavý listnatý strom původem ze subtropického a tropického podnebného pásma. Je jediný z pěti druhů rodu ambroň, který je schopný přežít ve středoevropském podnebí.
Tento anglický kultivar (Worplesdon) je velmi odolný vůči nepředvídatelnému klimatu severní a západní Evropy. Nemá problémy s chladem a extrémními srážkami.
česky též lípa širolistá, je statný strom dosahující výšky přes 25 m, za určitých podmínek však může růst též jako keř. Hodně se podobá lípě malolisté, se kterou se často kříží. Čisté jedince lze rozeznat podle barvy chmýří v úhlech žilek – u lípy malolisté je rezavé, u lípy velkolisté bělavé. Kříženec se nazývá lípa obecná (Tilia × vulgaris, syn. Tilia europaea) a může vypadat různě. Obecně lze říci, že lípa velkolistá má větší květy i plody než malolistá. Zralý oříšek na rozdíl od plodu lípy malolisté nelze v prstech zmáčknout, je mnohem více dřevnatý a žebernatý.
je opadavý listnatý strom dorůstající výšek 15–25 metrů. Letorosty jsou lysé, žlutozelené, jen svrchu někdy slabě načervenalé nebo nahnědlé. Strom je nápadný převislými větvemi, zvláště v dolní části koruny. Čepel listů je svrchu tmavě a zespodu světle zelená, kromě paždí žilek na rubu lysá. Horní strana listů je nápadně lesklá. Plody jsou úzce elipsoidní, k oběma koncům zúžené, oplodí je dřevnaté a plstnaté.
česky též křemelák, je mohutný listnatý strom z čeledi bukovitých. Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Malé Asii, na Kavkaze a v některých lokalitách severní Afriky. Roste od nížin do podhůří, kde může vytvářet doubravy nebo růst jako solitéra. Roste-li v lese, snadno ztrácí spodní větve.
´Fastigiata´ znamená sloupový
je statný opadavý listnatý strom.
je až 8 m vysoký strom se širokou řídkou korunou, který má šedou podélně rozpukanou kůru.
(Metasequoia glyptostroboides)
též zvaná metasekvoje čínská, je jediný recentní druh rodu metasekvoje. Krom něho je známo ještě 10 fosilních. Byl bohatě rozšířený na konci druhohor a ve třetihorách, nyní se vyskytuje přirozeně již jen ve střední Číně. Název vznikl kvůli příbuznosti rodu s rodem sekvoje (z řec. meta=nad a Sequoia= sekvoje). Jedná se o opadavý jehličnan z čeledi cypřišovitých. Do doby jejího objevu se mělo za to, že tento rod rostlin vyhynul asi před 70 miliony let, neboť byl znám pouze ze zkamenělin. Jedná se tedy o tzv. živoucí fosílii. Je adaptabilní vůči různým podmínkám a vyznačuje se jedinečným podzimním měděným zbarvením, díky němuž patří k oblíbeným okrasným stromům. Místní čínský název „shuisa“ po přeložení znamená „vodní modřín“, a vznikl v důsledku jeho podobnosti odhazování jehlic na podzim. Podle bažinatých oblastí, které obývá, se mu přezdívá také „vodní jedle“. Metasekvoje obsahuje kyanogenní sloučeniny shodné s látkami nalezenými v tisu.
také bříza bradavičnatá nebo bříza bílá, je listnatá dřevina z čeledi břízovitých.
‘Youngii’ – Pomaleji rostoucí odrůda břízy se silně převisajícími větvemi, koruna široce deštníkovitá až poléhavá.
Je to nejhojnější druh břízy v Evropě. Důvod jejího dalekosáhlého rozšíření od jižní Evropy až na daleký sever, případně do odpovídajících výškových poloh alpských pohoří Evropy, spočívá v její nenáročnosti a odolnosti vůči nepříznivému klimatu. Pravděpodobně přitom hraje důležitou úlohu její nápadně bílá kůra, která odráží podstatnou část dopadajícího záření. To se zdá být, zejména na silně a vytrvale osluněných místech, velice účinný znak přizpůsobivosti. Bříza představuje nenáročný rychle rostoucí strom, dorůstající výšky až 25 m, který je často používán a vysazován při rekultivacích krajiny či osazování exhalacemi odlesněného území. Je to typický pionýrský druh, který je velmi aktivní při kolonizaci zpustlé kulturní krajiny (opuštěná pole, louky, ale především skrývky, výsypky apod.). V hospodářských lesích však bývá často vnímána jako plevelný strom. Její dřevo dobře hoří, kůra hoří i mokrá.
Na pyl břízy je alergických 70 % až 80 % alergiků a tím se řadí na první místo mezi veškerými alergeny. Pyl je aktivní především od března do května, v závislosti na příslušné nadmořské výšce a slunečním svitu.
je stálezelený jehličnan původem ze Spojených států amerických a Mexika.
je dvoudomý opadavý strom. Je jediným druhem rodu jinan z monotypické čeledě jinanovitých. Čeleď přísluší do fylogeneticky velmi prastarého řádu jinanotvaré, který má právě jen tuto jedinou čeleď.
je rostlina, listnatá opadavá dřevina z čeledi routovité. Druh tvoří až 15-25 m vysoké stromy. Celá rostlina voní.
je opadavý listnatý strom dorůstající výšky 20–35 m. Letorosty jsou šedavé, pupeny vstřícné nebo přeslenité, skořicově až tmavě hnědé. Listy jsou lichozpeřené, 2–6 jařmé. Květy jsou v hroznech. Plodem je křídlatá nažka, 2,5–6 cm dlouhá.
je strom řazený do čeledi konopovitých(Cannabaceae), dříve do čeledi jilmovitých (Ulmaceae). Pochází ze Severní Ameriky, v ČR se pěstuje jako okrasná dřevina.
je menší opadavý strom z čeledi morušovníkovité (Moraceae). Morušovník bílý je vysoký přibližně 10–15 m. Jeho koruna je poměrně úzká, vysoká a působí křehkým dojmem.
nazývaný také magnólie Soulangeova, je zahradní kříženec šácholanu obnaženého a šácholanu liliokvětého. Je to nejčastěji pěstovaný druh magnólie, oblíbený pro své časné a bohaté kvetení.
je stálezelený jehličnatý strom čeledi cypřišovitých. Pochází ze Severní Ameriky a v Evropě je pěstován od 16. století. Dnes je oblíbený zejména k vytváření živých plotů. Je známý pod lidovými názvy túje či peručí.
známý též jako notkacypřiš Leylandův nebo nesprávně jako cypřišek Leylandův, je stálezelený jehličnatý strom, často používaný v okrasném zahradnictví. Je to kříženec, který vznikl na konci 19. století v soukromé zahradě rodiny Leylandů v Leighton Hall ve Walesu spontánním sprášením dvou vedle sebe rostoucích jedinců cypřiše nutkajského (Xanthocyparis nootkatensis) a cypřiše velkoplodého (Cupressus macrocarpa) a dále je udržován v kultuře vegetativní formou. V přírodě ke křížení těchto druhů nedochází vzhledem ke vzdálenosti jejich přirozených areálů.
je listnatý strom z čeledi šácholanovitých, pocházející ze Severní Ameriky, kde běžně roste ve volné přírodě; v Evropě se pěstuje v parcích a v arboretech. V Asii se vyskytuje jeho vikarizant liliovník čínský (Liriodendron chinense). Je státním stromem státu Indiana.
místně také třemcha či křemcha. druh rodu slivoň, je opadavý keř nebo strom z čeledi růžovitých.
je severoamerický jehličnatý strom z čeledě cypřišovitých.
(Cupressus nootkatensis, syn. Xanthocyparis nootkatensis)
a další – viz taxobox, česky též pacypřiš nutkajský) je druh stromu z čeledi cypřišovitých, pocházející z pobřežních oblastí Pacifiku na severozápadě Severní Ameriky. Jeho druhové jméno je odvozeno z anglického názvu domorodého obyvatelstva obývajícího přilehlé okolí Vancouverova ostrova v Britské Kolumbii.
je statný strom, který jako solitér dorůstá výšky 25 až 40 metrů a 15 až 25 metrů do šířky.
česky též paulovnie plstnatá,[2] je strom z čeledi pavlovniovité (Paulowniaceae). Je známa též jako čínský císařský strom. Je to dřevina s jednoduchými velkými řapíkatými listy a nápadnými modrofialovými zvonkovitými květy. Pochází z jihovýchodní Číny. V České republice je pěstována jako okrasný strom.